Dokumentace k české hudební kultuře 1945-1989

Diskuse ke skladbám: Gustav Křivinka: Travařské písně na texty z Kyjovska pro dva ženské hlasy - hlavní výtka k provedení - skladby byly tak prosté, ale provedení nebylo spontání - jedná se o zápis od stařenky z Kyjovska Miloš Vignati: Suita pro violoncello a klavír - Kundera: Tato skladba je přímo tyickým znakem formalismu. Podéšť - ...3 druhy nedostatků: smíšení harmonie s prostotou, velký nedostatek v melodice, která je nevyklenutá, navozování částí je násilné, skladba nemá stavbu. Skladatel nebyl přítomný. Jiří Svoboda: Capriccio pro housle a klavír - Vratislavský si cení optimistické nálady díla, strhující živelnosti. Berg - Je to komorní muzika starého typu, co se týče melodie, tak se autorovi taky moc nezdařila. Co tím chtěl mylenkovy vyjádřit? Výraz byl místy ponurý. Podešva: Vadil tam motorismus. Svoboda, si za svojí skladbou nestojí, že byla napsána už v roce 1946 - to vadí Janu Novákovi. Koželuha upozorňuje, že Svobodovo dílo bylo přehráno, protože je přihlášeno k plenárce. Svoboda: Já jsem to na plenárku nemyslel, to navrhoval Koželuha. Jan Novák - Variace pro dva klavíry na thema B. Martinů - převládá technika. Střelcová: Talentu Novákova je škoda. Volba forem ukazuje jeho postoj k dnešku, aod kterého utíká. Dnes nejsme v 18. století! Kdo tomu může rozumět? Novák: Není třeba mne litovat, ještě jsem neumřel! Střelcová: Může se stát, že umře pro dobu a zůstane jen v zásuvce. Berg: Proč neskládá pro soubory? Kdyz říká, že nemá čas, ať tedy nepíše variace, ale právě pro tyto soubory. Podešva: Na formách tak nezáleží, ale na novém obsahu. Jeho tvorba pramení z individualismu. Dnes jsou jen dva proudy, pro a proti. Když není pro bude tedy, třeba i nevědomě, proti.