V úvodním projevu předseda Václav Dobiáš hovořil o "bratislavském dopise", dále se ptal, zdali je "naše práce skutečně příspěvkem v budování nové hudby?" Vyzval ke kritice a sebekritice po vzoru sovětských lidí: "..Jako sovětští lidé, musíme se i my naučit stavět se kriticky a sebekriticky k svému dílu, nikdy se neuspokojovat dosaženým a neustále spěti k vyšším a vyšším metám." Poté přečetl omluvené soudruhy a zdravici od Armádního uměleckého souboru z pobytu v Číně. Poté následoval referát o kampani k 35. výročí Velké Říjnové socialistické revoluce a k Měsíci čs. sovětského přátelství. Hovoří o tom, kolik je 35 let v životě člověka a kolik v životě národa. Srovnává socialistický stát s kapitalistickým: "Panamský průplav, který měří asi 80 km, stavěla kapitalistická technika i se všemi příslušnými zjevy, jako skandály a podobnými aférami, od roku 1881 do roku 1914, to znamená plných 33 let. Plných 33 let potřebovala tato kapitalistická technika k vybudování byť i velmi gigantické stavby....vezměme si na příklad právě nedávno dokončenou první velkou stavbu komunismu, Volžsko - donský průplav, spojující pět moří, který měří kolem 100 km a který byl vybudován přesně za 3 roky neboli 11 krát rychleji... Ne 30 let, ale 5 let je doba, jednotka, na kterou se počítá v SSSR. A i těch 5 let je zase jednotka, ve které se v SSSR urazí více na dráze času, než v takových 30 - 50 letech v kapitalistických zemích." Jiránek cituje z projevu Malenkova a hovoří o procentuálním růstu výroby apod., poté cituje i části o umění, kde je konstatováno, že bylo dosaženo mnoha úspěchů v umění - bylo uděleno 2339 Stalinových cen, ale pořád je spousta nedostatků: "V literatuře a umění se dosud vyskytuje mnoho průměrných, šedých, a někdy prostě nedbalých děl, jež zkreslují sovětskou skutečnost...." Dále se Jiránek zabývá otázkou typičnosti v realistickém umění. "...socialistický realismus, není jakýkoliv realismus, že je to realismus, který je současné obrazem skutečnosti, která tu je a současné i obrazem skutečnosti, jaká má být, to znamená z hlediska perspektiv jejího nutného vývoje... výtvarníci si někdy ulehčují otázku realismu, namalují starou chatrč a to je pro ně realismus - takhle my to s tím realismem nemyslíme, protože chatrč, to není vůbec typické pro naši dnešní současnost. Pro naši dnešní současnost jsou typické ty paláce, které budujeme, a proto je třeba, aby tento realismus byl správně politicky zaostřen na to nové, co ještě nemá kvantitativní převahu, co je kvantitativně třeba ještě v menšině, ale čemu patří naprosto nepochybně budoucnost..(viz Nejedlý)" Poté se Jiránek odvolává na práci Ekonomické problémy socialismu od J.V. Stalina. Následuje chvalozpěv na Internacionálu, jako inspirace pathosem komunistického hnutí, ještě v období dramatického boje: "... Internacionálu nevytvořil vlastně profesionální hudební skladatel, ale dělníka, hudebního nadšence, který prostě celý život kulturně pracoval v řadách dělnického hnutí jako sbormistr, který kromě Internacionály nevytvořil žádnou skladbu" (5/3) Dále Jiránek hovoří o "tzv. thematické teorii", která byla v SSSR zavržena: "...Je třeba si uvědomit, že tzv. politické thema nebo politický námět samy o sobě ještě socialistický realismu netvoří, nýbrž že naopak by mohl právě myšlenku socialistického realismu nebezpečným způsobem diskreditovat..." (6/2) Jak rozumět tomu, že nepolitické téma může stvořit socialistické realismus a naopak? "...Myslím, že je třeba tomu rozumět třeba tak, že hlavní je v tom právě, aby ten tvůrčí subjekt, umělec, sám byl přesvědčeným socialistou." (6/3 ž) Podle Jiránka, s odkazem na Nejedlého je nutná socialistická výchova, vzpomíná akci KSČ - Rok stranického školení. Jak tedy pomoci umělcům: "...že se snaží jít dál, že se od hesla "Sovětský svaz, náš učitel a vzor dostává přímo k heslu Poznávejme a učme se od sovětské hudby" (7/1) Dalším ideologickým problémem je otázka, zdali je kvalitnější hudba klasiků, nebo současná sovětská hudba: "...Heslo sovětských soudruhů zní: Dohonit a předhonit klasiky, nebo ještě lépe řečeno Učte se od klasiků. Domnívám se však, že by bylo krutým omylem, kdyby chtěl z toho někdo vyvozovat závěr, že se tedy bude učit přímo od klasiků a výlučná od klasiků...Je ovšem třeba se učit od klasiků a sami Sověti nám v tom mohou sloužit dobrým vzorem, protože to dovedou lépe než my. Ale v žádném případě se nelze jen na toto studium omezovat." (7/2) Následuje Provolání skladatelům, hudebním vědcům, výkonným hudebním umělcům a všem pracovníkům na poli hudby k 35. výročí VŘSR (8/1 - 9/1). Následuje diskuse: Seidl doporučuje, aby u Smetany místo nezapomenutelný bylo uvedeno raději věčně živý a aby Divadlo hudby bylo nahrazeno za Gramofonové závody, neboť Divadlo hudby je jeho součástí. Hovoří se, že je celá akce postavena jako akce Prahy, že nejsou zahrnuti ani Slováci, ani pobočky. Barvík tvrdí, že se jedná o vzorovou akci, která má být prodiskutována a šířena do poboček (9/3ž)Chlubna se vrací k tzv. thematické teorii a hovoří o svém záměru na operu o 1. máji, která by byla situována do Maloměřické cementárny. Jurkovský seznamuje s programem slovenské sekce včetně závazků (11/1 - 11/2) Hovoří se dále o článku, kritice Kabalevského z roku 1952, zdali nad ním má či nemá být vedena diskuse. Barvík k tomu tvrdí: "...bude proto lépe udělat diskusi o principech, z kterých vycházel s. Kablaveský..." (11/3ž) Jiránek: "Když jsme již udělali věc tak, že jsme řekli A, totiž otiskli jsme článek Kabalevského, domnívám se, že musíme říci i B, totiž neponechat lidem individuální osobitý výklad a tím nebezpečí nesprávných výkladů, nýbrž pomocí také ten výklad nějakým způsobem vést a společnou kolektivní tvůrčí diskusí se dopídit pravdy..." (12/2) Dále byla rozvíjena diskuse o článku Kabalevského, o politické tematice a o satiře. Seidl upozornil na nový balet Jaroslava Doubravy, který je vynikající satirou. (16/3ž)Posléze bylo s úpravami schváleno provolání a návrh k Měsíci Československo sovětského přátelství. (18/1) První den byl ukončen v 17.55 pozváním na společnou večeři. Druhý den bylo zasedání zahájeno v 9 hodin, jednání předsedal s. Dobiáš. Na programu bylo schválení postupu presidia ve věci výměny tajemníka Faura, předsedy a tajemníků české sekce, řešil se zdravotní stav Jana Kapra. Místo Plavce, který resignoval ve funkci v revizní komisi byl jmenován Seidl, z důvodů funkce na MŠVT odstoupil z revizní komise též Vomáčka, na jeho pozici byl zvolen O. Chlubna. Dále se řešila neúměrná vytíženost patnáctičlenného presidia, které se musí scházet téměř každý týden, což pro dojíždějící není příliš přípustné. Je konstatováno, že na rozdíl od ostatních svazů jsou vždy přizváni k jednání i Slováci (2/2)Řeší se vytvoření určitého výkonného orgánu pro naléhavé záležitosti, když není možné svolat narychlo presidium, je kritizován pracovní název "vedení" jelikož se uvažuje, že by bylo orgán složen z dostupných členů, tedy bez Slováků a na Slovensku by fungovala podobná instituce - tudíž se nemůže jednat o vedení. Slovy předsedy: ...je třeba říci toto: nejvyšším orgánem je předsednictvo, volený orgán. To znamená vůbec nejvyšším orgánem. Kdyby se scházel předseda s generálním sekretářem denně, je to jejich věc, jak chtějí být pilní. Ovšem v každém případě musí skládat účty presidiu, a především ústřednímu výboru a sjezdu. My zde chceme říci veřejně, jak řešit věci, které přijdou naléhavě a není již možno svolat presidium, jež doposud bylo vždy orgánem, který řešil i věci prudce naléhavé. (2/3ž)Jiránek hledá oporu ve XII. sjezdu KSSS, kde bylo dle nového organizačního řádu zrušeno politbyro a svůj příspěvek zakončuje konstatováním: "... Když skutečně vedoucí orgán je presidium a s. Barvík to nakonec velmi krásným způsobem zdůvodňoval: presidium se nemůže scházet, aby provádělo každý detail, je to jasné. Předsedající: Doplním maličkosti: Tato skupinka musí všechno předložit na presidium, co udělala v doby, než se presidium sešlo. Soudr. Hlobil: Dávám návrh, aby se to jmenovalo sekretariát ÚV Svazu. Bude to orgán, který bude vyřizovat věci uložené presidiu. Soudr. Barvík: Já bych podporoval tento návrh, protože to nejplněji vyjadřuje poslání tohoto orgánu, při čemž přestaneme používat v naší svazové terminologii tento název pro to, čemu dosud říkám sekretariát a budeme tomu říkat aparát. Předsedající: To je konečně správné. Soudr. Sychra. Sekretariát ÚV, v tom už je vážný orgán zastupitelský a tím dáváme akční čtyřce presidia daleko větší váhu, než jako pomocnému orgánu presidia." (3/1 - 3/2)Předseda dává hlasovat, aby úřadující předseda české sekce a tvůrčí tajemník vyřizovali v období mezi schůzemi presidia běžné věci. Což je schváleno. Dále se řeší zařazení hudební vědy do Akademie věd, údajně byl proti s. Nejedlý (3/2) Na návrh Štola budou nejprve vypracovány návrhy pro samostatné pracoviště a za půl roku, za rok se to bude znovu řešit, podle připravenosti. (3/3) Poté následuje schválení zápisů z presidia. Následuje hlavní bod programu a to reorganizace Svazu. Barvík: "...Svaz za ty tři roky udělal kus práce, ale udělal přitom také řadu ohromných chyb, ukázal určité klady, ale i určité nedostatky.....přišel čas k reorganisaci Svazu, nastal čas skutečně k zásadní reorganisaci Svazu." (4/2) Reorganizaci Svazu připravila komise ve složení Dobiáš, Jurkovský, Jiránek, Pauer a Barvík. V Barvíkově projevu je též připomenut případ Antonína Čejky, jako příklad nevhodného mechanického převodu členů ze Syndikátu do Svazu (6/3ž)Barvík čte z prohlášení komise hlavní shrnutí nedostatků: "Spolkařská základna a z toho těžkopádnost volených orgánů, zbytečné mezičlánky organisační, na př. česká národní sekce, které způsobovaly, že věci, které byly dole, v odbočkách, klubech, kolektivech se málokdy dostávaly nahoru do Svazu, zůstávaly na těch mezičláncích. Dále nedostatečný styk vyšších orgánů s pracovišti, nerovnoměrná zodpovědnost a nejasnost kompetence, nevyužití volených kádrů Svatu v orgánech a nezajištěna kontrola práce." (7/1) Zásady nápravy byly stanoveny v důsledné péči o jednotlivé členy, zajištění kontroly práce, zvýšení mobilnosti orgánů, usoustavnění vztahu s pracovišti, využívání kádrů členů Svazu, zvýšení samostatnosti mimopražských středisek, upravit vztah ze Slováky, navrhnout takovou organizaci, která by se nestala za rok brzdou vývoje. (7/2) Následuje popis konkrétních změn v organizaci i v ideových úkolech Svazu (7/2 - 9/2) - vznik středisek Praha, Brno, Ostrava, Bratislava, dále zrušení Klubů a celkově nová organizační struktura - Brno (8/2)Následuje přestávka a poté diskuse včetně návrhů na drobné úpravy návrhu reorganizace. Řeší se např. rozpor mezi termínem sekce a komise (12/2) |