Dokumentace k české hudební kultuře 1945-1989

Diskuse byla věnována skladbám, které zazněly na III. přehlídce nové tvorby skladatelů brněnského kraje s názvem "Huba za nový a radostný život", která proběhla ve dnech 28. - 31. března 1952 v sále Stadia v Brně. Jednalo se o 5 koncertů: 28. března - Velká mládežnická estráda, kde zazněly nové sborové písně od Chlubny, Podéště, Přemysla Nováka, Berga, Podešvy, Čestmíra Gregora, Jiřího Tomka, Spilky, Průši, Jaromíra Nečase, Jančíka, Piňose, Kohoutka, Matyše, Křivinky a Ištvana (v programu i v textech je chybně uváděn Ištván); 29. března v 15 hodin - Symfonická a vokální hudba - skladby Podešvy, Svobody, Jaroslava Oborného, Jiřího Svobody, Chlubny a Zdeňka Blažka; 29. března ve 20 hodin - Symfonický koncert - Petrželka - Pastorální symfonietta, Podéšť - Klavírní koncert, Křivinka - Symfonie v provedení Symfonického orchestru brněnského rozhlasu za řízení B. Bakaly; 30. března o půl desáté - Matiné pěveckých sborů se skladbami Bakaly, Z. Blažka, K. Horkého, A. Balatky, B. Sedláčka, A. Piňose, E. Kuksy, Z. Kaňáka, F. Suchého, V. Kálika, J. Podešvy a J. Kvapila; 30. března v 15 hodin - Nové písně a kantáty - skladby Matyse, Vignatiho, L. Koželuhy, R. Kozderky, J. Svobody, Vladimíra Ambrose a Ctirada Kohoutka. Poté následoval společenský večer. Dopolední část diskuse řídil Josef Burijánek, odpolední část věnovanou symfonické tvorbě a kantátám měl řídit dle programu Jan Racek, ale dle záznamu ji nakonec řídil Ludvík Kundera. Ten také celou diskusi zahájil, především zhodnotil pozitivní dopady přehlídky a vyzval ke konrétnosti. Především v dopolední části se řada diskutujících i přesto zabývala spíše obecnými problémy - přehrada mezi mládežníky a skladateli (např. Berg), přílišné napodobování lidové písně jako negativum (např. Kuksa), jako pozitivum (např. Barvík), samozřejmě byla neustále řešena problematika obsahu a formy, realističnosti zobrazení a skutečná ideovost tvorby. Diskutéři též prezentovali konkrétní výtky, které však spíše mnohdy vyznívají, "že něco je špatně", "že zaznívá cosi nekalého", "že není, nebo je dostatečně zobrazena žitá skutečnost", "že ten či onen se doposun nezbavil kosmopolitismu, avantgardismu".Byla též hodnocena nedostatečná radostnost a bojovnost vojenských písní (např. Vysloužil) či absence pochodů (např. Vomáčka). Ve výsledku však byla přehlídka hodnocena jako velký pokrok od předchozích přehrávek na ceste k socialistickému realismu a ke skutečně žité tvorbě. Nejvýše ceněny byly především sbory A. Balatky, Klavírní koncert L. Podéště, Symfonie Gustava Křivinky a Pastorální symfonietta Viléma Petrželky. Vše s patřičným ideologickým patosem shrnul v závěrečném příspěvku Miroslav Barvík, který na pozadí aktuálního politického dění (spory o Německo a válka v Korei("Každý z Vás ví, že každou noc a každý den padají na korejské vesnice všeljací(sic!)nakažení brouci a že ten nakažený hmyz tváví nevinné lidi...")a vlastní životní zkušennosti ("Mně se před devíti dny narodila dcerka. Vážila 3.15 kg a já jsem na ni čekla 6 roků. Když jsem přijel na plenárku a poslechl si Vaši hudbu a když jsem si uvědomil všechno to, co jsme rekl před chvílí, když jsem si tak představil, jest-li skutečně tu ločičku čeká nový a radostný život, anebo jest-li mi ji někdo otráveným pavoukem zabije, tak udelám všechno, aby mi ji nikdo nezabil.")označuje za hlavní problém neutralitu ("Musíme udělat všechno, abychom takovou neutralitu ze svých řad, z vlastního národa, i z celého pracujíhío světa vykořenili, abychom prostě udělali všechno, abychom přesvědčili a zíklai lidi k tomu, abychom jim řekli, že každý neutrál je ten, který střílí na moji dceru v důslecích té své neutrality." Poté za pomocí vzpomínek, citací z Nejedlého a Stalina hodnotil konkrétní skladby, kdy poměrně nevybíravě hovořil především o Chlubnovi (dlouhodobější osobní spory - pozn. autora). Svůj příspěvek zakončil optimisticky: "Končil bych tím: Marx kdysi řekl: Zatím co filosofové dosud svět jen vykládali, úkolem marxistů jest svět změnit. Myslím, že se nám to právě pro brněnskou přehlídku nemsírně hodí. Zatím co dosavadní muzika až na ty výjimky, o které se opíráma ty velké vzory, jen o kráse zpívala, tak naše nová muzika nechť nejen krásu vyjadřue, ale nechť tou novou hudbou pomůže udělat nového člověka s novým srdcem, aby to byl člověk, který vydrži všechno a bude připraven na všechno co nás čeká, hlavně na to, aby si nedal vzíti co už máme. Chtěl bych Vám přát, brněnští skladtelé, abyste ním na sjezd přijeli alespoň tak, jak jste se ukázali na této třetí přehlídce, to zamená sebevědomí, klidní, vědomi si své poctivě udelané práce, trpěliví, ale hlavně v idových a zásadních otázkách bojovní a nemlouvamí a v kufříku co nejvíce partitur." Diskusi poté ukončil Ludvík Kundera, který poděkoval všem diskutijící a hostům za krásnou diskusi. (Přehlídky se mimo skladatelů brněnského kraje účastnili též zástupci z Ostravy, Přerova a Olomouce, mezi diskutujícímu pak byla řada zástupců ústředního výboru Svazu z Prahy.)